Vladaři se blížily poslední dny života. Hodně se trápil, ale ne proto, že brzy zemře. Dělali mu starost jeho tři synové. Měl v úmyslu předat trůn jednomu z nich, a nedovedl se rozhodnout. Věděl, že je lepší svěřit moc do rukou toho, který nemá sám se sebou problémy. Jakou zkoušku jim tedy připravit, aby zjistil, který syn je vhodným nástupcem...

Často si děti před tématem smrti přejeme ochránit, ale ono to tak úplně nejde. Dříve či později přijde otázka, co je vlastně smrt? Děti se s ní dříve či později setkají v blízkém okolí. Za sebe téma smrti vnímám jako přirozenou součást života. Jak vlastně dětem pomoci s procesem truchlení, když zemře někdo blízký?

Ztráta toho, koho jsme tolik milovali a se kterým jsme prožili velkou část života je jeden z největších zásahů do života, který v základech otřese všemi jistotami, jež nás obklopovaly. Potká každého z nás a naprosto přirozeně ho provází truchlení.

Všechno má prý svůj čas a vše se děje tak, jak má.

Co prý se mi stalo tak hrozného, že jsem najednou začala mluvit o smrti, když jsem vedla kurzy cvičení pánevního dna? Jak s tím ta smrt souvisí? ¨Navíc si i prý všimla, že jsem začala vést akce Hovory o životě a smrti a k tomu že snad i natáčím videa.

"Nemám strach ani tak ze své smrti, ani z umírání. Ale mám strach z té bolesti, kterou tím přinesu mým blízkým. Co s nimi vlastně bude, až zemřu?"

Mnohé točící se kolem smrti je stále velmi tabuizováno a společnost jako taková přišla o přirozený postoj ke smrti. Smrt je stále potlačována a odkládána kamsi bokem. Výsledkem jsou potlačené strachy (nejen) z umírání a to tak potlačuje naší schopnost užívat si života. Mnohdy se tak raději držíme zuby nehty toho, co známe, ale i toho, co je...

V první chvíli jsem si říkala, že to sem úplně tak nepatří. Několikrát jsem ten text už měla napsaný a vždycky jsem jej smazala. Ale pak jsem si říkala, že i tohle je právě jedno z těch témat, které jsou stále zahaleny tajemstvím. A vlastně i tohle sdílení patří k tomu projektu O životě a smrti.

Rok 2024 se rozjíždí a spolu s tím se i měsíc leden blíží ke konci. Tohle období je pro mne samotnou příležitostí k rekapitulaci. K rekapitulaci toho končícího 7letého cyklu. Vnímám, co mohu nechat odejít, čemu se otevřít a co potřebuji?

Ten rok letošní se nese v osmičkové (8) energii, která je od odvaze a vnitřní síle. Často...

Život je skvělou cestou, kdo však rozhoduje o tom, kdy začne a s kdy skončí? Duše každého z nás tu je již celé věky, avšak srdce je mladé a přetrvává jen určitou dobu. Spolu s tím mne napadá i otázka, jak můžeme začít ladit své fyzické bytí a fyzické srdce se svou věčnou duší a stát se nesmrtelnými?