Deník průvodkyně po krajině mysli i duše

Ta pravá cesta vede dovnitř, odkud můžeme pozorovat vlastní tělo a dívat se na něj ze svého nejniternějšího bytí..

Blog o tom, jak žije průvodkyně mezi životem a smrtí.

V první chvíli jsem si říkala, že to sem úplně tak nepatří. Několikrát jsem ten text už měla napsaný a vždycky jsem jej smazala. Ale pak jsem si říkala, že i tohle je právě jedno z těch témat, které jsou stále zahaleny tajemstvím. A vlastně i tohle sdílení patří k tomu projektu O životě a smrti.

Rok 2024 se rozjíždí a spolu s tím se i měsíc leden blíží ke konci. Tohle období je pro mne samotnou příležitostí k rekapitulaci. K rekapitulaci toho končícího 7letého cyklu. Vnímám, co mohu nechat odejít, čemu se otevřít a co potřebuji?

Ten rok letošní se nese v osmičkové (8) energii, která je od odvaze a vnitřní síle. Často...

Život je skvělou cestou, kdo však rozhoduje o tom, kdy začne a s kdy skončí? Duše každého z nás tu je již celé věky, avšak srdce je mladé a přetrvává jen určitou dobu. Spolu s tím mne napadá i otázka, jak můžeme začít ladit své fyzické bytí a fyzické srdce se svou věčnou duší a stát se nesmrtelnými?

Co je vlastně smrt? Každý z nás jí vnímá jinak a každý z nás jí prožívá jinak. A je to tak zcela přirozené - však každý jsme jiný, jedinečný. Stejně tak je to i se smrtí. Každá je jiná, jedinečná a pro každého je nejlepší něco jiného.

Možná to taky cítíš. Tu sílu (nejen) posledních dní a to, kdy se mnohé otřásá. Může se zdát, že se země chvěje pod nohama.

Velmi brzy jsem zjistila, že život bez lásky žít neumím. Vyrůstala jsem v láskyplném prostředí rodiny, která mi ukazovala, jaké to je mít pevnou půdu pod nohama. Jo, uznávám, že mnohdy jsem měla potřebu se zavděčit. Myslela jsem, že když budu tou hodnou holkou, budou mě mít radši. A že ti, kteří tu jsou a tolik je miluji, jsou nesmrtelní. ...

Když jsem před lety nastoupila do jednoho z prvních lektorských kurzů, věděla jsem, že chci vést kurzy cvičení pánevního dna a ženám tak předávat to jemné cvičení, které pomáhá. Byla jsem i přesvědčena o tom, že od vedení lekcí mě dělí jen tenhle intenzivní kurz. Postupně jsem zjišťovala, kolik takových zkušeností musí vlastně takový lektor mít...

Jo, vím, (nejen) inkontinence je stále velkým tabu v naší společnosti. Chci ti však jen říct, že ten nechtěný samovolný únik moči se netýká jen starších lidí, ale je častý i u mladých. Objevuje se často i mezi sportovci, ale ti to samozřejmě nikdy nepřiznají.

Na kurzech pánevní dno velmi ráda přirovnávám ke (svalové) květině. Je skryté, je uvnitř a není možné si na něj přímo sáhnout. I když to jsou to vůlí ovladatelné příčně pruhované svaly, často je necítíme a kontrolu nad nimi nemáme ideální. Je těžké se vyznat v nepřeberném množství informací na internetu.