Jak s dětmi mluvit o smrti?

15.12.2022

1. Naslouchejme jim s respektem

Některé děti často potřebují po úmrtí blízkého vyprávět příběh - co se stalo, kde byly, když se o úmrtí dozvěděly, jaké to pro ně bylo. Naopak některé děti o události mluvit nechtějí či nemohou. Věnujme pozornost i tomu, co neříkají. 

2. Vzpomínejme s dětmi společně na zemřelého

Dejme dětem možnost se se zemřelým rozloučit formou vhodného rituálu. Vzpomínání na zemřelého je součástí procesu zpracování jeho ztráty. Děti se tak mohou naučit, že zemřelý člověk zůstává v životě těch, kteří žijí dál, a že mluvit o zemřelých není rozhodně tabu. Zvláštní pozornost věnujme "výročí úmrtí," je to pro děti speciální čas. 

3. Zachovejme obvyklý řád a zvyklosti

Obnovit pocit stability pomáhá zachování obvyklých rituálů, zvyků, denního řádu (čas ukládání ke spánku, čas společného jídla či rodinné tradice). Aktivita v podobě sportů a jiného vybití energií může být nápomocná. 

4. Vytvořme pro děti bezpečné prostředí pro truchlení 

Umožněme dětem, aby si našly alespoň jedno takové místo, kde by se cítily bezpečně se svým smutkem. Kdykoliv je to možné, dávejme dětem na výběr. Dejme jim vlastní příklad, jak mohou truchlit. 

5. Nesnažme se je násilně rozptylovat

Ani je rozveselovat, vozit je někam za zábavou či sportem. Dovolme jim svobodně vyjádřit své pocity ve hře, kresbě či psaním. 

6. Odpovídejme i na těžké otázky dětí

Ujistěme se, že je v pořádku, když se dítě na takové věci ptá

7. Říkejme pravdu

Pokud neřekneme dítěti pravdu, pak jen komplikujeme jeho truchlení. Nikdy dítěti nelžeme, buďme upřímní a otevřeně. 

A mysleme na to, že každý truchlí jinak a všechny způsoby jsou v pořádku.

S láskou, 
MichaELA