Co pomáhá ve chvílích zármutku?

Lidská jedinečnost činí tvorbu jakéhokoli vyčerpávajícího seznamu zásad, jak se vyrovnat se zármutkem, nemožnou. Ber, prosím, následující řádky jen jako pouhou inspiraci a zamyšlení se nad tím, co může v náročných chvílích pomoci. 

Sama pro sebe jsem si tu pomoc definovala jako pilíře síly. Klíčové struktury, které nás podrží a mohou nám pomoci vybudovat znovu náš život. Z vlastní zkušenosti i ze své praxe vím, že vybudovat tyto pilíře dá práci a vyžaduje to odhodlání pokračovat dál. A nelze to přičarovat jen mávnutím kouzelného proutku. 

Ty pilíře fungují jako organický celek a nelze se soustředit jen na jeden. Dáme-li si tu práci, abychom ty pilíře všechny vybudovali, pak získáme odolnost, která se na té naší cestě znásobí. 

Pilíře síly

1. Vztah s člověkem, který zemřel
(či jsme se s ním rozešli)

Možná se ptáš, jak smrt souvisí s rozchodem. Z vlastní zkušenosti vím, že i rozchod se dá přirovnat ke smrti a můžeme prožívat i jednotlivé fáze truchlení. A ty fáze truchlení mohou probíhat v různém pořadí. 

Důležitým ukazatelem toho, jak moc budeme trpět, je kvalita našeho vztahu s člověkem, který tu už není a jak moc nám na něm záleželo. Čím byl pro nás důležitější a čím raději jsme jej měli, tím více nám bude chybět. Pokud daný člověk pro nás byl velmi důležitý, ale měli jsme s ním složitý vztah, je pravděpodobné, že proces truchlení bude o to těžší, že nás budou trápit výčitky a fakt, že už nedostaneme příležitost věci napravit. 

2. Vztah k sobě 

Stejně jako zármutek ovlivňuje náš vztah ke světu a k ostatním, má vliv i na náš vztah k nám samotným. Musíme sami sobě prokazovat soucit, naslouchat svým potřebám, být k sobě laskaví, abychom se vyhnuli sebetrýznění v podobě neustálé (sebe)kritiky. Je třeba si uvědomit, že pocity nejsou fakta. A to, že se cítíme špatně, ještě nejsme špatní. Můžeme zažívat mnoho protichůdných a matoucích pocitů. 

Dobrým způsobem, který se mi osvědčil, je např. psaní deníku, kde ty zápisky slouží pro ujasnění pocitů i myšlenek a najednou i uvidíme černé na bílém, co sami sobě říkáme, což najednou vrhne světlo i na to, co se děje v nitru. Tyto deníkové zápisky nám mohou pomoci vyhledat i správnou formu pomoci. 

Jo, ta ztráta v nás pravděpodobně vzbudí vzpomínky na případnou předchozí ztrátu, ale to neznamená, že bychom přicházeli o rozum nebo že bychom si tehdy celý proces truchlení neprotrpěli. Je to normální. 

3. Způsoby vyjádření zármutku

Najít ten způsob, jak zármutek vyjádři, potřebuje každý z nás. Nezáleží na tom, jakou formu zvolíme. Někdo si začne psát deník, jiný začne malovat či hrát na hudební nástroj nebo docházet za terapeutem. Neexistuje jeden jediný správný způsob. Klíčové je odhalit ten, který nám dovolí spojit se s pocity, jež zažíváme, pojmenovat je a následně vyjádřit.

4. Čas 

Důležité je pochopit, že čas během procesu truchlení na sebe bere různé podoby. 

- Dopřej si na všechna rozhodnutí dostatek času. 

- Proces truchlení je delší, než by si každý z nás přál. S tím nic nezmůžeme. Můžeme hledat jen způsoby, jak si během něj sami pomoct. Když jej nepřijmeme, vystavujeme se riziku fyzických i psychických onemocnění. Povzbudivé je, že intenzita bolesti se časem snižuje a postupně začneme znovu žít. 

- Vztah k času jako takovému se změní. Budoucnost se může zdát děsivá a možná si přejeme vrátit se zpět do minulosti. To nejlepší, co můžeme udělat, je nedívat se příliš daleko dopředu a soustředit se na jednotlivé dny a na každý den.

5. Mysl a tělo

Centrálním pilířem je naše mysl a tělo. Odchod blízkého člověka má velký dopad na oboje. Dobré je nastolit nějaký režim, který nám pomůže zvládat naše tělo, což nám v konečném důsledku pomůže i emočně. Čím víc se z toho pro nás stane zvyk, tím je to efektivnější. Do svého režimu můžeme zahrnout např.: pravidelné cvičení, meditaci, ale i pravidelná strava bez velkých dávek cukru, kávy a alkoholu.

6. Hranice

Když zažijeme nějakou ztrátu ovlivňující náš život, pravděpodobně to bude mít dopad i na náš pracovní výkon a naši interakci s okolím. Důležité je naučit se říkat ne. A pokud už nějakou situaci hodnotíme a shledáme, že nám nevyhovuje, potřebujeme dostatek sebedůvěry na to říci ne. To dává i větší sílu našemu ano. Jakmile umíme říci to opravdové ne, pak naše ano začne znít úplně jinak.

7. Struktura

V tom vnitřním chaosu, který v nás způsobuje zármutek, můžeme mít pocit, jako by se celý náš svět vychýlil z osy. Proto nám může pomoci, vystavíme-li si pilíř struktury. Je však třeba ponechat i dostatečný prostor pro flexibilitu. 

- Nezapomínejme na pravidelné cvičení

- Dejme si dostatek času na vzpomínání toho, kdo zemřel

- Aktivně si dopřávejme uklidňující příjemné věci, jako je třeba masáž, koupě čerstvých květin, vaření dobrého jídla nebo čtení

- Důležitý je i pravidelný spánek

8. Soustředění

Zármutek v našem těle zůstává a lidé jej často popisují jako např. "knedlík v krku" či "kámen v žaludku". někdy mají i pocit, jako by jejich paže, nohy nebo hlava byly těžké. 

Ve své praxi s klienty ráda využívám následující proces:

- zavři si své oči

- alespoň 3x se nadechni nosem a vydechni ústy

- vnitřně řiď svou pozornost

- nech ji plynout svým tělem, dokud nedorazí tam, kde ten pocit cítíš vnímáš nejsilněji

- najdi takové slovo, kterým to místo popíšeš. Jakou má barvu nebo tvar? Je měkké či snad tvrdé?

- kdyby ta představa mohla mluvit, co právě teď řekla?

- a pak se tou představou nech vést