Jak si pomoci (nejen) ve chvílích zármutku?
V minulém článku Porozumění zármutku jsme se společně podívali na to, co je vlastně zármutek? A protože z vlastní zkušenosti i z mé praxe vím, jak ty chvíle (nejen) v období zármutku jsou náročné. V těchto chvílích je důležitá (sebe)péče.
Události spojené se závěrem života a se smrtí, která má mnoho podob, prožívá každý z nás odlišně. Jsou lidé, kterým pomáhá se okamžitě zapojit ihned do práce, vrhnout se do různých aktivit a jiný zas toho nebude schopen. Tyhle chvíle mohou paralyzovat a mohou se tak i vyplavovat silné emoce.
Každý tak opravdu ten zármutek prožívá jinak a to zejména v tom:
- zda-li si připouštíme emoce a dovolíme jim dát průchod
- zda-li pociťujeme potřebu blízkých kontaktů
- zda-li o situaci a zemřelém chceme mluvit
Každý z nás může mít jiný způsob a i když třeba někdo navenek vůbec neprojevuje žádný smutek, pak to neznamená, že jej uvnitř, ve vnitřní krajině, neprožívá.
- Buďme laskaví k sobě a berme ohled na své možnosti. Může nám pomoci, když se cítíme potřební, ale neberme si toho na sebe příliš
- Nepěstujme si v sobě pocity viny
- Dopřejme si dostatečnou dobu oddechu, truchlení je vskutku vyčerpávající
- Důležité je nezanedbávat sebe i své tělo, i když se to možná vůbec nezdá důležité. Nezapomínejme jíst, i když zrovna vůbec nemáme pocit hladu. Pomoci nám může třeba i procházka nebo jiná pohybová aktivita
- Vystavit si můžeme i např. fotografie
- Je-li to potřeba, řekněme si klidně i o pomoc a tu i přijměme
- Je-li nám opravdu těžko a cítíme zoufalství, zavolejme klidně někomu ze svých přátel, ale klidně i na telefonickou linku pomoci
- Některé věci můžeme dělat tak, jako by je dělal blízký zemřelý
- Konejšivá může být i příroda a naše oblíbená místa
- Sílu, ale i odvahu nám může dodat povídání s lidmi, kteří mají podobnou zkušenost
- Dobré je dodržovat i pravidelný denní rytmus
- Potřebujeme-li hodně spánku a určitě se mu nebraňme
S láskou,
MichaELA