Porozumění zármutku
Na online workshopech Hovory o životě a smrti se zamýšlíme nad různými otázkami a jednou z nich bývá sem tam otázka CO JE VLASTNĚ ZÁRMUTEK?
Sama za sebe jej vnímám jako emoční reakci na ztrátu, v tomto případě smrt. Je to proces, kterým je třeba si projít, abychom si zvykli na ten svět, v kterém zemřel někdo blízký nebo se např. rozpadl náš vztah nebo jsme se přestěhovali. Je to jedna z fází truchlení. A pokud se v něm máme nějak zorientovat, je třeba pochopit jeden paradox a sžít se s ním - najít způsob, jak jít životem dál a jak se sžít s realitou, s kterou se v daný okamžik nechceme smířit.
Při tom setkání se smrtí, která má mnoho podob, se najednou ta pevná půda pod našima nohama otřásá a rozpadají se všechny ty jistoty, které jsme dosud znali. Najednou i stojíme tváří v tvář vlastní smrtelnosti, kterou často popíráme a máme tendence vytvářet jakýsi řád, nad kterým máme určitou kontrolu. A smrt s tou kontrolou otřese tak silně, že máme tendence držet se ještě pevněji. Tím je pro nás ještě mnohem těžší přijmout to, co se zrovna děje.
A abychom ten zármutek zvládli prožít, potřebujeme najít nějakou cestu k tomu, jak tu bolest ze ztráty vydržet, nebojovat s ni a ani se nebránit. Vnímám, že jedna z cest k přijetí, která nám může pomoci, je láska a podpora rodiny i přátel.
Je to proces, který se odehrává v naší vnitřní krajině, ale i navenek. A za sebe bych jej popsala jako mořský ledovec. To, co vidíme nad vodou, bývá jen třetina jeho celkové velikosti. A ta část, která je pod hladinou, je válka mezi bolestí ze ztráty a tím instinktem žít dál. Je to i neustálý koloběh emocí, kdy sem tam máme i tendence ty emoce raději potlačíme než abychom se s nimi učili pracovat.
Postupem času si na tu situaci zvykáme, až dojdeme k přijetí. Čímž neříkám, že ta ztráta přestane bolet, jen se s tou situací (ztrátou) naučíme žít a přijmeme to.
A nyní tě už zvu k poslechu i nového povídání o zármutku, kam se dostaneš skrze to video níže.
S láskou,
MichaELA