Bez bahna lotos nevykvete

Zas a znova měla strach se pustit a udělat krok bokem. Tak moc se bála změny a tak raději setrvávala tam, kde jí ani trochu není dobře. V noci špatně spala, protože neuměla hlavu vypnout a myslela na to, co jí ten následující den čeká. Ráno má problém vstát z postele, protože tělo stávkuje.

Trápí se tam, kde není šťastná, ale přesto stojí na místě. Bojí se udělat krok bokem, protože neví, co je za tou oponou a co ta změna přinese. 

Jo, chápu, taky to znám ze své vlastní zkušenosti i z praxe. Máme strach z utrpení, které je bahnem, co lotosovému květu pomáhá ve správnou chvíli rozkvést a vyrůst. 

Vím i, jak je někdy náročné pustit se a důvěřovat procesu. Sama tím právě teď procházím. Zas a znova se učím nelpět a důvěřovat. Sobě, životu i tomu procesu. 

Právě teď se zavírají dveře jedné mé velké životní etapy. Neříkám, že to bylo a je snadné, ale vím, že je to tak správně. Někdy je třeba vzít tu odvahu, udělat krok bokem a s důvěrou vyrazit. 

Vím i, že někdy je třeba se fakt pustit a krok za krokem jít za tím, po čem toužím. Jo, žít naplno, tady a teď, přesně takový život, z kterého si nemusím brát dovolenou. 

Můžeš i ty. I ty máš na výběr, buď můžeš zůstat stát tam, kde to není to ono nebo se rozhodnout a vydat se tvořit ten život, po jakém toužíš. 

A fakt stačí začít malými krůčky, protože z nich vznikají velké věci. Tak už nečekej a Vezmi si svou sílu zpět.

S láskou,
MichaEla