Konec a začátek. Smrt a zrození. Nádech a výdech. Den a noc. Vše se vším souvisí. Vše je jeden koloběh. Smrt každý z nás vnímá úplně jinak a každý z nás jí zažívá jiným způsobem. A je to tak v pořádku. Však každý z nás je jiný, jedinečný.
Odhodím-li vše, co jsem dostala od svého okolí a co mi dali druzí, mů život nabyde nové kvality, jíž je nevinnost. Má persona tak bude ukřižována, má osobnost tak dojde ke vzkříšení a znovruzrození. Spojím se tak s vnitřním dítětem, které jde po své cestě s lehkostí i hravostí.
Co prý se mi stalo tak hrozného, že jsem najednou začala mluvit o smrti, když jsem vedla kurzy cvičení pánevního dna? Jak s tím ta smrt souvisí? ¨Navíc si i prý všimla, že jsem začala vést akce Hovory o životě a smrti a k tomu že snad i natáčím videa.
Napsala mi žena, říkejme jí třeba Anežka, že její maminka (75 let) doposud žila sama, avšak je po úraze a aby jí propustili z nemocnice do domácího prostředí, potřebuje zajistit pomoc a péči. Avšak neví, co s tím?
"Míšo, mojí nejlepší kamarádce zemřel partner a vůbec netuším, jak jí v tomto období pomoci."
Ta chvíle, které jsem se tolik bála, najednou přišla. Ta ztráta někoho, koho jsem tolik milovala a myslela si, že je nesmrtelný. Ta pevná půda pod nohama najednou začala křehnout, myšlenky se proměňují a mnohé je v mlze. Ta slova, kterými se mi druzí snaží něco sdělit, znějí z dálky a stahují mne kamsi dolů. Tam, kde ta...
Mnohé točící se kolem smrti je stále velmi tabuizováno a společnost jako taková přišla o přirozený postoj ke smrti. Smrt je stále potlačována a odkládána kamsi bokem. Výsledkem jsou potlačené strachy (nejen) z umírání a to tak potlačuje naší schopnost užívat si života. Mnohdy se tak raději držíme zuby nehty toho, co známe, ale i toho, co je...
Je srpen, ještě ležím v posteli a pořád věřím. Každý den, na pár minut, za mnou dorazí vnučka, která si se mnou povídá. Její návštěvu vystřídá telefonát dcery, které se ptám, kdy přijede? Najednou mi vše začíná splývat. Jediné, co zvládnu rozlišit, jsou chvíle bez bolesti a s ní. Naštěstí morfium a infuze skvěle zabírají. Ty mi naštěstí potlačují...
1. Naslouchejme jim s respektem
Teorie jsou různé a liší se podle místa, kde žijeme, v jakém náboženství jsme vychováváni a jaké vyznáváme. Je to individuální, jako vše.
