V bouři ztráty: Cesty truchlením
Smrt je v naší společnosti stále tabuizována, neradi o ní přemýšlíme, natož abychom o ní mluvili nahlas, přitom je přirozenou součástí našich životů. Setkáváme se s ní dnes a denně, v každém okamžiku. Však každý z nás jistě někdy navazoval vztah ať již přátelský, partnerský či pracovní. A většina z nás některý z těch vztahů (o)pouštěla.
I takový rozchod je určitou formou smrti, kdy procházíme fázemi truchlení. Možná se i teď ptáš, co je vlastně truchlení?
Je to přirozená reakce na ztrátu a určitě to není nemoc, ani slabost, ale hluboce lidská odpověď. Vnímám, jak důležité je integrovat ztrátu do našeho života a najít novou rovnováhu. Truchlení je i individuálním procesem - však každý z nás truchlí jinak. Někdo intenzivně a otevřeně, jiný však tiše a skrytě. Truchlení je i proměnlivým procesem. Není lineární - emoce jako smutek, vztek, vina, popření, láska a úleva se střídají a opakuji.
Truchlení může zahrnovat emoce jakými je např. smutek, vztek, strach, úzkost, vina, prázdnota, ale i tělesné projevy jako je únava, nespavost, napětí, nechutenství i bolest na hrudi. Truchlení se může projevit i v chování, kdy se např. vyhýbáme se lidem, ale i v plačtivosti. Často se to projeví i v myšlení (otázky "proč?", zmatek či zapomnětlivost) a duchovní otázky (smysl života, víra, hledání naděje,..)
Pomáhá zpracovat ztrátu a vyrovnat se s novou realitou. Dává prostor uctít a uvolnit vztah nebo představu, kterou jsme ztratili. Podporuje vnitřní růst, přijetí a případné znovunalezení radosti.
Spolu s tím se i nabízí otázka, jaký je rozdíl mezi smutkem a truchlením? Jak to vlastně poznáš? Rozdíl mezi smutkem a truchlením spočívá především v hloubce, trvání a důvodu těchto prožitků. Jsou si blízké, ale nejsou totožné:
🩶 SMUTEK
- Emoce – přirozený a běžný citový stav
- Krátkodobý – může trvat minuty, hodiny, dny
- Reakce na různou ztrátu nebo zklamání – např. hádka, zklamání, nemoc, nepříjemná situace
- Mírnější – často přichází ve vlnách a je snadněji zvládnutelný
- Někdy bez konkrétní příčiny – může být součástí nálady nebo deprese
- Cítím smutek, protože jsem neuspěl/a v práci nebo se mi stýská po někom, kdo odjel.
🖤 TRUCHLENÍ
- Proces – hluboký, komplexní a často dlouhodobý
- Zasahuje celého člověka – emoce, tělo, mysl i duchovní rozměr
- Reakce na zásadní ztrátu – především smrt blízkého, ale i rozvod, neplodnost, ztráta domova, smyslu
- Probíhá ve fázích – např. šok, popření, vztek, smutek, přijetí (např. podle Kübler-Rossové)
- Potřebuje čas a prostor – někdy i měsíce nebo roky
Popření: "To se nemůže dít mně."
Hněv: "Proč právě já?"
Smlouvání: "Kdybych jen..."
Deprese: "Už nic nemá smysl."
Přijetí: "Stalo se to. A já jdu dál."
Jak truchlit vědomě a laskavě?
Přijetí ty emoce bez hodnocení a dát si i prostor pro rituál. Sama za sebe mám velmi dobrou zkušenost s psaním deníku či s psaním dopisu tomu, kdo tu již není.
Společnost se k truchlení stále často staví ambivalentně - na jedné straně uznává, že smrt a ztráta jsou součástí života, ale na druhé straně není vždy ochotná vytvořit bezpečný prostor pro skutečné, hluboké a dlouhodobé prožívání zármutku.
Často stále máme tendence jet na výkon, skrývat, co prožíváme a o ztrátě i smutku se stále téměř vůbec nemluví. Smutek je stále považován za soukromý prožitek a máme i často problém říci si o pomoc i projevit, co námi zrovna prochází.
Truchlení je jako cesta, ne slabost. Je i výzvou k laskavosti k sobě i k druhým.
S láskou,
MichaEla