Terapie chůzí
Kdo mě jen trochu zná, pak ví, jak ráda mám chůzi. Miluji procházky přírodou, vnímat lehkost či těžkost chůze, všímat si sebe, kdy chci zrychlit tempo nebo naopak zvolnit.
Ráda se nechávám fascinovat přírodou i chůzí při procházkách. Miluji pozorovat ty proměny přírody a zároveň být aktivní, ale i pasivní. Procházet se, či jen tak ležet. Miluji chůzi v bosobotách a cítit nohou povrch - každý kámen, kořen, trávu,...ladit se na sebe, na potřeby svého těla i dech. Každým krokem si užívat i to, co příroda nabízí.
Během chůze je skvělé pozorovat a vnímat reakce svého těla spolu se všemi proměnami energie, únavou, ale i radost z cesty i z dosaženého cíle. Jdu-li přírodou se skupinou lidí, pak často jdu poslední, užívám si propojování chodidel se zemí, ale i pohledů do krajiny, fotím, rozhlížím se, a pak zase přidám k ostatním a bavím se tím, jak tělo lape po dechu, mnohem více otevírám svůj hrudník aby pojal co nejvíc vzduchu a hraju si s tím, co tělu pomůže, aby vydrželo jít do kopce svižnou chůzí.
Během procházek si stíhám všímat sebe, okolí, cesty, každého kroku, jak mě cesta masíruje chodidla. Jak kladu nohu na zem, jak našlapuju, s jakou lehkostí se odrážím, jak mi rotuje hrudník, jak se mi zapojují břišní svaly. Jak tělo pulzuje, jak se s nádechem otevírá s výdechem zavírá. Jak se i pánevní dno přidává a povznáší mé tělo a napřimuje páteř s každým krokem.
Při procházkách přírodou si stíhám všímat nejen sebe a svého těla, ale i každého kroku a toho, jak mi cesta masíruje chodidla. Jak nohy kladu na zem a chodidla odvíjím, jak vlastně našlapuji, jak mi pracují břišní svaly, ale třeba i jak rotuje můj hrudník. Jak tělo pulzuje, jak se s nádechem otevírá s výdechem zavírá. Rád vnímám i to, jak se přidává pánevní dno, nese mé tělo a s každým krokem rovná mou páteř.
Miluji vnímat pulzující přírodu a zároveň si i užívám toho, jak mi příroda dává sílu. Miluji ten pocit, kdy cítím, jak je vše v jednotě a že i pohyb je snadný. Líbí se mi vnímat, jak fungují má chodidla a pruží. A jak se cítím lehká jako pírko. Miluji i pozorovat, jak dlouho tohle všechno vydrží a když už to nejde, tak na chvíli přestanu a po chvíli se opět pouštím do lehké a radostné chůze.
Miluji ten čas tady a teď. Ten čas, kdy si mohu jen tak lehnout do trávy, užívat si toho, co přináší ta přítomná chvíle a být jen tak. Užívám si těch chvilek, kdy mohu udělat to, co cítím. S lehkostí a hravostí. Dopřávám si tak i doplňovat novou energii a otevírat se kreativitě.
Mám raději letní počasí než-li to zimní, ale učím se mít ráda každé roční období. Však i my ženy jsme cyklické a patří to k životu. Navíc nerada se cyklím a tak si užívám i změn v životě. Nemám ráda dlouho pořád tu stejnou činnost. Ráda i ty procházky prokládám odpočinkem u knihy či meditace.
S láskou,
MichaELA