Jak pánevní dno souvisí se smrtí?

Co prý se mi stalo tak hrozného, když jsem do teď psala i mluvila o cvičení pánevního dna a najednou všude pořád mluvím o smrti? A jak smrt souvisí s tím pánevním dnem?

Z lůna se rodíme a do lůna se vracíme. Je to stejné, jako když po nádechu přichází výdech či po noci vychází den. V našem životě máme jistou jednu velkou jistotu a tou je změna. Tou změnou je i zrození a smrt. 

Vím, smrt jako taková je stále zahalena pláštěm tajemstvím a mnohdy o smrti nechceme přemýšlet, natož o ní mluvit. Častokrát je to ze strachu právě z té změny, u které nevíme, co přinese, protože spolu s ní se mnohdy začne i otřásat pevná půda pod nohama. Chápu, dlouho jsem to měla stejně. Tak moc jsem se té změny bála, že jsem se držela pevně. A čím více jsem tlačila i lpěla, tím více jsem ztrácela. 

Ve chvíli, kdy jsem to sevření pustila, se v mém životě začaly dít velké věci. To, co nefungovalo, zemřelo a postupně se začalo rodit nové. Však i to je jedna z částí smrti, která je přirozenou součástí života a zažíváme jí dnes a denně. Jak vlastně ta smrt v běžném životě může vypadat? Třeba tak, že právě odcházíme z partnerského vztahu nebo měníme zaměstnání či odjíždíme na dovolenou, z které se pak vracíme. 

Jak se na smrt díváš ty? A víš, co ve svém životě můžeš nechat zemřít? 

S láskou,
MichaELA